Radosti minulého týdne

Minulý týden jsem měla svátek a slavila jsem i své narozeniny a tak mám radost z věcí a kytiček, ktere jsem dostala.

Tento hrníček a tulipánky jsem dostala k jmeninám

Na narozeniny jsem dostala tuto srdíčkovou lucerničku, kterou už mám na balkóně :-)
A k tomu mou oblíbenou levanduli, která má rovněž už své místo .

Tak to byl ve zkratce můj minulý týden plný oslavování v podobě fotografií. Co se knížek týče, tak to nebyla žádná sláva. Začala jsem číst knihu Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, ale v půlce knihy jsem to vzdala :-( A já se na tu knihu tak těšila. Možná se k ní někdy vrátím a dočtu ji. To už se mi dlouho nestalo, že jsem knihu nedočetla až do konce.

No a fotkami jsem začala, a tak také tento příspěvek ukončím fotkou už krásně rozkvetlých růží na mém balkóně.
Mějte se krásně :-)

Ohnivý anděl

anotace ( z databáze knih ) :
Jaké hrůzy se děly za zdmi ústavu pro postižené, který lehl popelem? Nejlepší příběh od dob Přeletu na kukaččím hnízdem Islandská odpověď na Stiega Larssona! Detektivní thriller charakterizovaný slovy „žhavé smrtící plameny, ledově chladné lži“ je mrazivý i podmanivý jako sám Island, kde talentovaná autorka žije. Advokátka Tóra Gudmundsdóttir má toho nejděsivějšího klienta své kariéry. O její služby se zajímá duševně narušený sexuální deviant ve výkonu trestu. Nežádá však osvobození pro sebe. Přeje si propuštění Jakoba, mladíka s Downovým syndromem, který údajně založil požár v ústavu pro nemocné. Brzy nato začne Tóra dostávat prazvláštní esemesky a kdekdo jako by najednou měl co skrývat. Pitva ochrnuté neslyšící dívky pak přinese úděsné odhalení… Tóra si náhle připadá jako ve zlém snu. Vždyť, kde jinde než v nočních můrách píší neviditelné ruce na zamrzlé sklo divné znaky a kde se mrtvé au-pair dožadují, že budou dál hlídat své malé svěřence?

 Když jsem se minulý týden kochala všemi těmi  články a fotkami a zhlédla snad všechny videa ze Světa knih , padla mi do oka jedna sympatická spisovatelka, která většině z vás ochotně podepisovala knihy.
Ano mluvím o islandské spisovatelce Yrse Sigurdardóttir.

 No a protože jsem od ní ještě nic nečetla, tak jsem to chtěla zkusit a sáhla jsem po knize Ohnivý anděl. Ani nevím proč právě po této knize. Ale asi to bylo tím, že mne zaujal jak název, tak i anotace .
 Sexuální deviant  Jósteinn Karlsson, který  je zavřený v ústavu pro duševně nemocné zločince, požádá advokátku Tóru, aby mu pomohla. Né však s jeho případem, ale požádá ji, aby znovu prozkoumala případ Jakoba, který je rovněž umístěn v tom samém ústavu jako on sám.Jakob byl obviněn z toho, že podpálil ústav pro postižené a při požáru zahynulo pár mladých lidí, kteří se v tu dobu v budově nacházeli.Jósteinn  tvrdí, že je Jakob nevinný .
Tóra se případu ujme a ve vyšetřování jí pomáhá i její přítel Matthias, který je zrovna bez práce. Tóra znovu vyslýchá jak zaměstnce ústavu , tak rodiny mladých lidí, kteří v ústavu uhořeli. Všichni jsou ochotni odpovídat na otázky, ale kdo z nich mluví pravdu a kdo Tóře lže , to už vám prozrazovat nebudu. Vyšetřování bylo zajímavé a na konci knihy se vyřešil né jeden případ. Čtenář se dovídá i něco více, než jen to, kdo skutečně ústav podpálil a proč.Takže díky Tóry, jsou vyřešeny případy hned dva.

Tak to bylo moje první seznámení s touto autorkou a musím říct, že příjemné.
Určitě nezůstanu jen u této knihy a ráda si přečtu i další případy advokátky Tóry.
Ti z vás, kteří jste četli i jiné detektivky od této autorky, napište mi které a třeba přímo z nich nějakou doporučte. Budu se těšit na všechny vaše komentáře :-D

Něco z mého tvoření

 

 Dnes jsem jela nakoupit do Lidlu a po cestě jsem si vzpomněla, že potřebuji nějaký pohled pro syna mé kamarádky, který letos maturuje, a tak jsem navštívila obchod, kde koupíte mimo jiné i pěkná přáníčka.To co jsem chtěla tam neměli, nebo abych byla přesná měli, ale ne podle mých představ, takže se mrknu příští týden jinde.
Zato tam měli spoustu jiných krásných věcí k vlastnoruční výrobě všelijakých přání, a tak jsem neodolala a musela si něco koupit. Už je to pěkně dávno, co jsem sama vytvořila pro někoho přání, ale bývaly doby , kdy mne to hodně bavilo.
 A tady jsou mé dnešní výtvory :-)

Dnešní tvoření mne moc bavilo a snad se budou líbit i vám :-) Přeji všem krásný víkend :-)

Hippokratova  přísaha

autor : Barbara Wood

anotace ( z databáze knih  ) :

Dramatické osudy tří přítelkyň, které se v roce 1968 setkaly v prvním ročníku na Castillově lékařské fakultě v Kalifornii. Každá z nich má svůj vysněný životní cíl. Energická a ctižádostivá Ruth chce dokázat své schopnosti otci - praktickému lékaři, který ji od dětství podceňuje, plachá Mickey, jejíž tvář hyzdí ošklivé mateřské znaménku, je rozhodnutá pomáhat lidem postiženým stejně jako ona a krásná míšenka Sondra, která nikdy nepoznala pravé rodiče, touží léčit nemocné ve vlastni svých předků - v Africe. Roky náročného studia, stáží, praxe, atestací, léta nezměrného úsilí a osobního odříkání jsou korunována úspěchem. Sondra se výtečně osvědčí v misijní nemocnici v Keni, i když musí slevit hodně ze svých ideálů, Ruth - premiantka ročníku - se stane obětavou matkou, ale zároveň vyhledávanou gynekoložkou v Seattlu, a Mickey, která se díky experimentálnímu kosmetickému zásahu zbaví svého prokletí, obětuje osobní život kariéře a proslaví se v oboru plastické chirurgie. Ani ti profesionálně nejúspěšnější se sice nevyhnou omylům, zklamáním, krizím, milostným prohrám či rodinným tragédiím, ale Ruth, Sondra a Mickey se nevzdávají. Snaží se plnit Hippokratovu přísahu, pracovat a žít tak, aby beze zbytku dostály svému poslání - lékařskému i lidskému.

V roce 1968 vchází do posluchárny prestižní vysoké školy, Castillovy lékařké fakulty, osmdesát pět mladíků a pět dívek.Mezi těmito pěti dívkami jsou tři, které se stanou nerozlučnými kamarádkami.Krásná snědá Sondra, která své biologické rodiče nikdy nepoznala, Ruth, která chtěla ukázat svému otci, že i ona něco v životě dokáže a Mickey, která se snaží maskovat na tváři ať už makeupem, či vlasy sčesanými přes půl obličeje , mateřské znaménko, které je pro ni velkou pohromou.
Každá z nich šla studovat s určitým cílem.Sondra sní o tom, že až vystuduje, odjede jako doktorka do Afriky,odkud pocházeli její rodiče. Ruth se snaží být co nejlepší studentkou, hlavně kvůli svému otci a Mickey jde na fakultu, aby se po studiích věnovala plastické chirurgii. Dívky si pronajmou byt, který je vyjde levněji, než pobyt na koleji. To hlavně uvítá Mickey, která z ušetřených peněz bude moci kupovat a vozit květiny své matce do sanatoria.
Libilo se mi, jak se tyto tři kamarádky podporovaly a pomáhaly jedna druhé.
Užívala jsem si atmosféru studijního života a mezi stránkami vzpomínala na mé vlastní zážiky z doby studia.
Sondra, Mickey i Ruth úspěšně vystudují, což je patrné i z anotace.
Poté jde každá svou cestou a jsou úspěšné, každá ve svém oboru. Ale dočkají se úspěchu i v rodinném životě ?
Sledujeme jejich životní příběhy, jejich lásky i jejich úspěchy.I přesto, že né vždy to měly v životě zrovna lehké, síla jejich přáteltví jim pomohla překonat nesnáze i nečekané zvraty.
Tento román se mi velice líbil a určitě ho mohu doporučit všem,kteří mají rádi příběhy z lékařského
prostředí , příběhy plné emocí.

Pokud jste tuto knihu četli, napište mi, jestli se vám líbila tak jako mně a jestli jste od této autorky četli i některou další z jejich knih a kterou. Já jsem kromě této knihy četla ještě Pod africkým sluncem aDuhový had a ty byly také úžasné. Těším se na vaše komentáře :-D

Sobotní odpoledne v Kolíně nad Rýnem

 

 V sobotu  jsme si udělali krátký výlet do Kolína nad Rýnem, navštívili jsme katedrálu Svatého Petra, projeli jsme se lanovkou , abychom se podívali na Kolín pekně z výšky no a to bych nebyla já, abych nevlezla do mé oblíbené drogérie DM a něco si tam nekoupila. Musela jsem nakouknout i do obchůdku se suvenýry a koupit něco na památku.
Bohužel jsme do Kolína dorazily až ve 3 odpoledne , a tak jsme neměli možnost navštívit čokoládové museum. Ale nevadí, snad někdy příště:-)
A teď už pár snímků z našeho výletu.

 

 

     

 

 

 

 

 

No a tady už mé nákupy :-)

I přes chladné počasí  jsme si výletu užili. Přeji všem krásný zbytek dne :-)

Pohodové čtení na balkóně

 Celý týden bylo nádherné počasí a já využila každé volné chvilky k tomu, abych se mohla usadit na balkóně a začíst se do knihy.A tento týden mi nedělalo radost na balkóně jen sluníčko, ale také rozkvetlá růžička a na mém keříku se objevily první kuličky angreštu :-)

A ještě když vám děti sem tam donesou k tomu čtení něco dobrého, tak to je potom opravdová pohodička :-)

Tento týden jsem dočetla knihu, kterou napsala Barbara a rozečetla druhou knihu, kterou také napsala Barbara. Ale nejedná se o jednu a tutéž Barbaru. Ale jedno mají společné, patří obě k mým oblíbeným spisovatelkám :-)
Tou první je Barbara Erskine a včera jsem dočetla její
 Království stínů

anotace  (databaze knih ) :
Bezdětné Clare, manželce bezohledného finančníka Roylanda, se při jógových meditacích zjevuje tajemný přízrak ženy z dávného středověku, krásné skotské šlechtičny Isobel, která nechává citlivou a v manželství nešťastnou Clare prožít dramatické chvíle svého života na přelomu 13. a 14. století. Ve vyprávění se mistrovsky prolíná realita s fikcí, přítomnost s minulostí, napínavý děj je plný nečekaných zvratů i milostných vášní, právě takový, jaký už čtenáři od oblíbené spisovatelky očekávají.

 Prolínání součastnosti, kde se dozvídáme o životě Clare a minulosti, kde sledujeme krásnou Isobel, mne vtáhlo do děje hned , co jsem se do knihy začetla. Musím však říci, že historická část tohoto románu, mne zaujala více. Ale i přesto, že život Clare a jejího manžela Paula, byl pro mne trošku nudnější, tak jsem si tuto knihu užila a budu se těšit i na další knihy od této autorky. Její styl psaní mne zaujal hned při čtení knihy Žila jsem již před staletími.

No a druhou  autorkou , kterou mám od včerejška rozečtenou je Barbara Wood a její  Hippokratova přísaha

 anotace (databaze knih ) :
 Dramatické osudy tří přítelkyň, které se v roce 1968 setkaly v prvním ročníku na Castillově lékařské fakultě v Kalifornii. Každá z nich má svůj vysněný životní cíl. Energická a ctižádostivá Ruth chce dokázat své schopnosti otci - praktickému lékaři, který ji od dětství podceňuje, plachá Mickey, jejíž tvář hyzdí ošklivé mateřské znaménku, je rozhodnutá pomáhat lidem postiženým stejně jako ona a krásná míšenka Sondra, která nikdy nepoznala pravé rodiče, touží léčit nemocné ve vlastni svých předků - v Africe. Roky náročného studia, stáží, praxe, atestací, léta nezměrného úsilí a osobního odříkání jsou korunována úspěchem. Sondra se výtečně osvědčí v misijní nemocnici v Keni, i když musí slevit hodně ze svých ideálů, Ruth - premiantka ročníku - se stane obětavou matkou, ale zároveň vyhledávanou gynekoložkou v Seattlu, a Mickey, která se díky experimentálnímu kosmetickému zásahu zbaví svého prokletí, obětuje osobní život kariéře a proslaví se v oboru plastické chirurgie. Ani ti profesionálně nejúspěšnější se sice nevyhnou omylům, zklamáním, krizím, milostným prohrám či rodinným tragédiím, ale Ruth, Sondra a Mickey se nevzdávají. Snaží se plnit Hippokratovu přísahu, pracovat a žít tak, aby beze zbytku dostály svému poslání - lékařskému i lidskému.

 Rozečetla jsem ji včera večer a dnes jsem s radostí pokračovala a zatím můžu říct jen tolik, že mne Barbara Wood opět nezklamala a příběh je opravdu nádherný.
Tak to bylo ve zkratce mé čtení na balkóně  za minulý týden. Přeji vám krásný a pohodový víkend a těším se na vaše komentáře .
Napište mi, jestli rádi čtete knihy těchto autorek a jestli ano, tak které se vám líbily .

Pryč z města

Tak jsme se po dlouhé době vydali na výlet na mé oblíbené místo k dlouhým procházkám. Bylo opravdu krásně a kdyby to nebylo od nás tak daleko, tak jsem tam snad každý den :-)
Tentokrát jsem se tam byla s manželem a dětmi jen tak projít, ale jindy tam jezdíme na celý den a užíváme si toho klidu a té nádherné přírody. Srnky tam chodí všude kolem vás, a když máte štěstí, setkáte se tváří v tvář i s liškou. Kvůli liškám jsem  zde, je to přírodní park Amsterdamse waterleidingduinen , začala jezdit, protože jsem si je chtěla nafotit ve volné přírodě. No a hned od první návštěvy jsem si to tady zamilovala.
Sama jsem si toto místo pojmenovala" liščí údolí" :-)
Tak tady je pár fotek z mé oázy klidu :-)

Tak snad se vám fotky z liščího údolí budou líbit. Na lišku jsme tentokrát štěstí neměli, tak snad příště. Těším se na všechny vaše komentáře a přeji vám krásný den :-)