Sůl moře

 anotace ( z databaze knih ) : 

 V roce 1945 se druhá světová válka chýlila ke svému konci a poblíž Východního Pruska se tisíce uprchlíků vydalo na pouť za svobodou a většina z nich měla co skrývat. Mezi nimi i Joana, Emilia a Florian, jejichž cesty se zkřížily na lodi, která slibovala spásu. Jmenovala se Wilhelm Gustloff. Donuceni okolnostmi drží při sobě, ale když se svoboda zdá na dosah, udeří tragédie. V tu chvíli je naprosto jedno, které jste národnosti a kultury či jaký je váš společenský status. Všech deset tisíc lidí na palubě bojuje za jedinou věc: chtějí přežít.

Autorka knihy V šedých tónech se vrací do dob druhé světové války se svým novým románem, jenž vrhá světlo na jednu z nejhorších – přesto téměř neznámých – válečných tragédií.

Tato kniha byla pro mne druhým setkáním s autorkou Rutou Sepetys a musím říct, že opět velice příjemným. Její styl psaní mne zaujal už při čtení knihy " V šedých tónech", kterou mimochodem také velice
doporučuji k přečtení. Autorka mne v obou případech dokázala při čtení do příběhu vtáhnout tak, že vám připadá, že ho nečtete, ale prožíváte. A to já na knihách miluji, prožívat ty emoce spolu s hrdiny. A v této knize bylo emocí opravdu víc než dost.

Příběh je výprávěn čtyřmi mladými lidmi.Polské divky Emily, litevské zdravotní sestry Joany, pruského chlapce Floriana  a německého námořníka Alfreda.
 Každý z nich mluví jiným jazykem, každý z nich má své tajemství, ale všichni čtyři mají stejný cíl. Tím cílem je dostat se na bývalou výletní loď Wilhelm Gustloff.

Hned na začátku vyprávění se ocitnete uprostřed útěku těchto mladých hrdinů.Utíkají, aby se dostali do bezpečí.
Hned od první stránky vycítíte napětí , strach, stres, úzkost,které vás provází v podstatě po celou dobu čtení.
Emilie, Joana a Florian se potkají hned na začátku tohoto příběhu. S Alfredem se setkají až později.
Každá kapitola je vyprávěna jedním z nich. Kapitoly jsou opravdu krátké, většinou na dvě, tři stránky. To má své výhody i nevýhody. Výhodou je to, že se čte kniha opravdu rychle. Nevýhodou pro mne trochu ze začátku  bylo, že jsem přeskakovala rychle z jednoho charakteru na druhý, ale na tento styl jsem si velice rychle zvykla a na konec to dodávalo knize své kouzlo.

 Během útěku na cestě k lodi, která je má zachránit a dovést do bezpečí, prožívají tito mladí lidé nelehké chvíle a vám kolikrát přeběhne mráz po zádech.
 I přesto narazíte v knize na chvilky, kdy se usmějete, těchto momentů sice moc není, ale jsou tam. A díky těchto chvilek, kdy se mi na tváři mezi slzami objevil i úsměv, musím napsat, že je to nádherný i když smutný příběh.
 Příběh, jako tolik jiných psaných o druhé světové válce a přesto tak jiný. A i když to byla velká tragédie , myslím si, že hodně lidí se o ní dozvěděli až z této knížky. Stejně tak, jako já.
  Proto je dobře, že se píšou knihy, jako je tato. Je dobře, že se píšou a je dobře, že se čtou. Já vám tuto knihu rozhodně doporučuji.
Jestli jste tuto knihu už četli, napište mi, jak se líbila vám. Těším se na vaše komentáře a přeji všem krásný víkend, Jana :-)

Perníkový Mikuláš

  Dnes jen kraťoučký příspěvek o mém prvním letošním předvánočním pečení.
 Na první adventní neděli jsem si řekla, že bych mohla upéct nějaký ten perníček, a tak jsem si nakonec vymyslela stojánek na čajovou svíčku s motivem Mikuláše :-)
 No a protože mi zbylo ještě trochu těsta, vykrojila jsem ještě pár lesních zvířátek formičkami z Ikey.

 Perníčky nepeču každým rokem, protože mí mlsouni raději cukrovíčko typu vanilkové rohlíčky nebo linecké. 
 Ale letos se po lesních zvířátkách z perníku jen zaprášilo.
Perníkového Mikuláše zapálíme až 5.12.  při společné večeři.
 
A tady je už výsledek mého perníkového tvoření  :

Náš perníkový Mikuláš

 Napište mi, jestli také rádi pečete perníčky a všem přeji krásný předvánoční čas :-)

Adventní věnec a rozečtená kniha 

                                                                                                                                                           













Po přečtení příspěvku u Šárky na blogu http://touhyalasky.blogspot.com, kde přidala inspiraci na výrobu adventního věnce, jsem zjistila, že jsem si vůbec neuvědomila, že máme už tento týden první adventní neděli. No a jelikož si i já ráda věnec výrábím sama, tak jsem dnes nakoupila pár věcí  a ozdoba je už na našem stole.
                                              A tady je výsledek
                                                                      

Použila jsem jen věneček z větviček, pár šišek, umělé šípky a skořicové svíčky.

A když už píšu příspěvek, tak vám také prozradím, co že to čtu momentálně za knihu.
Jsem někde v půlce a i když to není žádné veselé čtení, tak já jsem z knihy nadšená.
Už teď vím, že ji budu číst ještě jednou a to z jednoho prostého důvodu. Teď ji čtu v nizozemském jazyce, ale jsou prostě knihy, které si musím přečíst i v češtině a tato kniha k nim rozhodně patří. Prostě všechny ty emoce potřebuji cítit i při čtení českého vydání :-)

A o kterou knihu jde ? Myslím, že mnozí z vás už ji četli a tak ji netřeba moc představovat. I když je to vydání v nizozemštině, podle obálky ji poznáte :

                                                      Ano, je to kniha " Sůl moře "

To by bylo pro dnešek vše a vy mi napište, jestli si také vyrábíte sami adventní věnec a jestli už jste četli knihu" Sůl moře"a jak se líbila vám . Přeji všem krásný úterní večer a těším se na vaše komentáře

Taková normální sobota a nová kniha

 

 Říkala jsem si, že je na čase se kouknout po nějakých dárcích pro mé blízké a že rovnou koupím i balící papír, abych měla do zásoby. No a tak se stalo, že jdu v sobotu( jen tak náhodou ) :-) kolem knihkupectví, a tak jsem si říkala, že když už jsem tady, tak se můžu kouknout, co tam mají pěkného :-)
 No a samozřejmě, že tam měli spoustu pěkných knížek a já jsem si hned jednu nechala pěkně zabalit a odnesla jsem si ji domů. V tomto mém oblíbeném knihkupectví mají pěkné posezení, kde si můžete dát kávu nebo čaj, a tak jsem neodolala a objednala si capucino, mimochodem bylo výborné :-)

Na každém stole jsou vždy čerstvé květiny :-)

Můj nový knižní přírustek zabalený v motýlkovém papíře :-)

Ale vy už jste určitě zvědaví, co se to skrývá v tom motýlkovém papíře, a tak vám to teď prozradím :-)
Je to tato nádherná knížka, kterou můžete znát pod názvem "Volání netvora. "

Její obálka mne dostala, no není nádherná ?



 Anotace ( z databazeknih ) :

Patrick Ness sa v románe Sedem minút po polnoci majstrovsky zhostil námetu zosnulej spisovateľky Siobhan Dowd a napísal úchvatný a dojemný príbeh o strate, o ranách osudu a najmä o sile, ktorú si vyžaduje život po smrti najbližších.

Dojímavý román o láske, o strate a o nádeji.

Conora trápia desivé sny - každú jednu noc, odkedy mamu v nemocnici sužujú liečebnými procedúrami, ktoré aj tak nezaberajú. Ale tento sen je iný. Keď sa dnes v noci Conor prebudí, v okne ho niekto čaká. Niekto starodávny. Niekto, koho neočakával. Netvor starší ako ľudstvo samo, ktorý Conorovi porozpráva tri príbehy o láske, o strate i o nádeji. Ale na oplátku chce od Conora počuť to, z čoho má najväčší strach: chce počuť pravdu. méně textu

Originální název:	A Monster Calls
Žánr:	Literatura světová, Pro děti a mládež, Příběhy
Rok vydání:	2015, 1. vydání originálu: 2011

Počet stran:

216

Toto vydání vyšlo zde v Nizozemí pod názvem " Sedm minut po půlnoci. " Já už jsem o knize kdysi slyšela, v kostce vím i o čem bude, ale sama jsem ještě Volání netvora nečetla, a tak se na ni moc těším.

 No a protože můj původní plán byl koupit si balící vánoční papír, tak i ten jsem nakonec koupila. A když jsem tak chodila mezi regály plnými vánočních ozdob, tak jsem si musela koupit i tento hrnek s vánočním motivem, plný čokoládových figurek :-)

 Už se moc těším, až si do něj udělám horkou čokoládu :-)

Tak to by bylo  vše o mé sobotě a nakupování. Napište mi, jestli jste četli knihu" Volání netvora" a jak se líbila vám. Těším se na vaše komentáře a přeji všem krásnou neděli :-)

Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti

autor :Ransom Riggs

anotace ( z databaze knih ) :   Tajemný ostrov. Opuštěný sirotčinec. Zvláštní sbírka velice podivných fotografií. To vše čeká na odhalení v knize Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, nezapomenutelném románu, kde děj a děsivé fotografie přináší jedinečný čtenářský zážitek. Náš příběh začíná strašnou rodinnou tragédií, která přivede šestnáctiletého Jacoba k cestě na vzdálený ostrov u břehů Walesu, kde objevuje rozpadající se trosky sirotčince slečny Peregrinové pro podivné děti. Když Jacob bloumá jeho opuštěnými ložnicemi a chodbami, ukazuje se postupně, že děti slečny Peregrinové byly víc než podivné. Byly možná nebezpečné. Možná byly na opuštěném ostrově drženy v jakési karanténě z velmi dobrých důvodů. A nějak – i když to zní jako něco nemožného – jsou možná stále naživu.

Fantasy doprovázená strašidelnými starými dobovými fotografiemi, při které běží mráz po zádech. Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti zaujme dospělé, teenagery a všechny, kdo mají rádi temná dobrodružství.

 Tak i já jsem se nechala zlákat touto knihou, která je plná fotografií, na kterých můžete vidět opravdu podivné děti. Já jsem naštěstí od knihy neočekávala horor, jak by se mohlo zdát, při pohledu na povedenou obálku této knihy. Horor od toho opravdu nečekejte, ale jestli máte rádi příběhy s pěknou dávkou fantasie, tak by se vám tato kniha mohla líbit.
 Já se přiznám, že když jsem knihu rozečetla poprvé, tak jsem ji asi v půlce příběhu odložila s tím, že se k ní možná někdy vrátím. Bylo to někdy začátkem léta a prostě mi v té době nějak nesedla. No ale o víkendu se mi zase dostala do ruky a já ji začala číst znova, pěkně od začátku. A tentokrát mne čtení tohoto podivného příběhu bavilo.  Asi jsem byla naladěna na tu správnou fantasy vlnu :-)

 A o čem teda kniha je ?
 Šestnáctiletý Jacob , už jako malé dítě rád poslouchal příběhy, které mu vyprávěl jeho milovaný dědeček Abraham. Příběhy o tom, jak jako dítě vyrůstal v sirotčinci. A nebyl to jen tak ledajaký sirotčinec. V tomto bydleli zvláštní děti.
 To, že byli tyto děti zvláštní si všimnete hned při pohledu na spoustu fotografií, které se v knize nacházejí.
 Čím je Jacob starší, tím míň věří dědečkovým vyprávěním o monstrech a o podivných dětech. Jednoho dne se však stane něco, kdy i Jacob uvidí podivnou příšeru.Je to v den, kdy jeho dědeček umře. Poslední dědečkova slova byla, aby se Jacob vydal na ostrov a našel tam sirotčinec. Rodina si dělá o Jacoba starosti, myslí si, že monstrum o kterém vypráví, že viděl po té, co na zahradě umřel dědeček,
je jen šok a výplod Jakobovy fantasie a Jacob navštíví i psychologa, který navrhuje, aby Jacob ostrov navštívil, protože by mu to mohlo pomoci v terapii. A tak se Jacob vydá se svým otcem na ostrov u pobřeží Walesu. A tak začíná podivný příběh z tajemného ostrova. 

 Najde Jacob to co hledá ? Najde sirotčinec a v něm podivné děti ?
A jak to všechno dopadne ? To už musíte zjistit sami po přečtení této podivné knihy, která se mi nakonec líbila :-)
 A co vy, četli jste tuto knihu ? A jak se líbila, nebo naopak nelíbila vám ?

 Těším se na vaše komentáře :-)